V Trnové stejně jako v jiných vesnicích děti a mladí lidé pod vedením učitelů a dobrovolných cvičitelů v rámci hesla " Ve zdravém těle zdravý duch " cvičili od dávných dob. Koncem 19. a začátkem 20. století vznikají organizované spolky na př. SDH - Sbor dobrovolných hasičů, ČSČK - Československý červený kříž, a různé tělovýchovné organizace.
Na podnět mládeže, pod záštitou Sociální demokracie, je v naší obci založena 29. ledna 1911 Dělnická tělocvičná jednota - DTJ. Měla 23 členů a starostou byl zvolen Josef Zelenka.
Několikrát v roce členové DTJ cvičí na všech veřejných akcích konaných OÚ , SDH, ČSČK, předvádějí cvičení na nářadí, prostná, pořádají divadelní představení a podobně. Ze zisku a dotací OÚ kupují cvičební úbory a různé tělocvičné nářadí /žíněnky, bradla, kruhy, hrazdu/.
V roce 1923 je v Krašovicích založena tělovýchovná organizace Sokol a náčelníkem byl zvolen trnovský občan Rudolf Rauch . Proč se zmiňuji o Krašovicích ? Trnová patřila do Krašovic farností, docházkou dětí do školy a byla součástí krašovického statku. Občané obou obcí žili ve vzájemné shodě a porozumění.
V období dvacátých let minulého století složky SDH, DTJ, ČSČK a zájemci o tělovýchovu, za podpory OÚ budují v části obce " Vrch " hřiště. Na návrh mladých nadšenců o kopanou 19. srpna 1929 je založen Sportovní klub - SK Trnová a 26. ledna 1930 se koná v hostinci "U Kozů " ustavující valná hromada SK, na které je zvolen první výbor. Předsedou byl zvolen Jaroslav Koza, SK měl 29 členů. Práce výboru nebyla snadná. Nebyly peníze na činnost, hřiště využívaly všechny složky v obci a pro potřebu kopané bylo nutné hřiště rozšířit. Každý člen SK musel odpracovat 20 hodin zdarma, později se pracovní povinnost rozšířila na 40 hodin. Kdo nemohl hodiny odpracovat zaplatil za každou hodinu 2 koruny. Při rozšiřování hřiště byl získáván kámen a zájemci o něj museli jeho hodnotu odpracovat. Další peníze klub získával z výtěžku divadelních představení, které sám pořádal, z tanečních zábav a různých slavností. Na zakoupení míčů se museli členové klubu složit. Pro klub byla neúnosná i doprava k utkáním autobusem. Nadšení členů SK pro kopanou bylo velké a v krátké době po založení patřili naši fotbalisté k nejlepším klubům na Kralovickém okrese.
Po smrti Maxmiliána Schmiedla, majitele kaolinové továrny, zámku a velkostatku Vísky tento majetek převzali jeho synovci Ferdinand a Jiří Goldeggové - Lindenburgové a Ferdinand se stává patronem /sponzorem/ sportovního klubu SK Trnová. Pro klub opatřoval dresy, kopačky, míče, sítě a podobně. Na přespolní zápasy zajišťoval pro odvoz hráčů a výstroje valník na gumových kolech vybavený lavicemi, na vzdálenější utkání zajistil autobus. Pro SK Trnová navrhl klubový znak a nechal jej zhotovit. Znak odpovídal tradicím obce /těžba černého uhlí a kaolinu/. Jednalo se o zeleně a černě dělený gotický štít uprostřed překřížený dvěma stříbrnými hornickými kladívky. Znak a trofeje z vyhraných zápasů byly vystaveny ve vitríně v hostinci " U Kozů ".
Postupem doby hřiště přestalo vyhovovat - nemělo kabiny pro hráče a rozhodčího. Později byl u hřiště postaven dřevěný srub upravený na šatny, ale bez umýváren.
Po 2. světové válce v roce 1945 dochází ke sloučení DTJ s SK a vzniká DSO Sokol - Dělnická sportovní organizace Sokol Trnová. Do nového výboru byli zvoleni M. Staněk, Jar. Koza, Vl. Kraus, V. Král a V. Klik.
Na počátku 50. let stát tělovýchovné hnutí plně podporoval a tehdejší funkcionáři začali přemýšlet o vybudování nového fotbalového hřiště. Po vyvlastnění pozemků a souhlasu MNV /OÚ/ bylo přikročeno k výstavbě. Byla shrnuta ornice, celá plocha odvodněna drenážemi a opatřena škvárovým povrchem. Později se upravovala běžecká dráha a ochozy. Všechny práce jsou prováděny zdarma, placeny jsou pouze práce prováděné strojními mechanizmy.
Nové hřiště bylo slavnostně otevřeno v roce 1957 a téhož roku název DSO Sokol se mění na Tělovýchovná jednota Trnová - TJ Trnová.
V budování sportovního areálu se pokračuje. Byly vybudovány kabiny pro hráče a rozhodčího, byt správce, malá tělocvična později přestavěná na umývárnu. Na přelomu 50. a 60. let po dokončení výstavby základní a mateřské školy je provozní budova, která sloužila stavebníkům škol přestavěna na tělocvičnu. Základní část tělocvičny se prováděla v rámci „Akce Z“ a po kolaudaci je převedena do majetku TJ. Vše ostatní se postupně buduje tak, jak finanční prostředky a nadšení lidí pro dobrovolnou práci dovolují. Tělocvična je postupně vybavena tělocvičným nářadím a protože bude sloužit i jako sál pro konání plesů a tanečních zábav, je vybavena stolovým zařízením. Dále byly zhotoveny šatny, sociální zařízení, septik, sklad pro tělocvičné nářadí, kotelna, a výčep s WC.
Koncem roku 1963 je v prostoru před tělovýchovným areálem vybudováno přírodní kluziště a vzniká hokejový oddíl TJ Trnová. Mírné zimy neumožňovaly tvorbu přírodního ledu a tak hokejisté jsou nuceni hrát zápasy na zimních stadionech v Plzni a v Třemošné. Z tohoto důvodu a z neustále se zvyšujících finančních nákladů tohoto sportu hokejový oddíl koncem 20. století zaniká. Místo kluziště je zřízeno parkoviště, které si každý rok koncem června pronajímají provozovatelé pouťových atrakcí, které si užívají hlavně děti a mládež o „pouti“ poslední neděli v červnu.
Výstavba a modernizace sportovního areálu dále pokračuje. V 70. letech je vybudován zastřešený přírodní parket, na kterém se pořádají letní taneční večery, dále je vybudována na hřišti tribuna, garáž pro autobus, zastřešený přístavek pro uskladnění malotraktoru, sekačky na trávu a techniky potřebné pro údržbu areálu.
V této době zásluhou Václava Klika staršího a Josefa Paška dochází k rozvoji kopané v naší TJ. Kopanou hrají žáci, dorostenci, „B“ mužstvo mužů a v roce 1968 „A“ mužstvo dospělých se probojovalo do 1. B třídy, kterou kopalo zhruba 15 let.
V 80. letech prosadil Josef Marek myšlenku zatravnit fotbalové hřiště a vybudovat menší tréninkové hřiště. Významným podílem na činnosti TJ a kopané byl i mezinárodní styk našich fotbalistů s klubem TSV Hammerbrücke z bývalé NDR , který trval téměř 30 let a kontakt s klubem TSV Ostenfelde z NSR. Fotbalisté z NDR pomáhali i při stavbě tělocvičny.
V Důsledku ubývání chlapecké populace a snad i ne vždy dokonalou prací funkcionářů a trenérů fotbal v naší TJ pozvolna upadá a náš fotbalový oddíl postupně klesl až do poslední IV. třídy, kterou hraje až do roku 2009, kdy se nám podařilo z této třídy postoupit.
Převážná část stavebních prací a úprav našeho sportovního areálu byla do dnešní podoby dokončena v roce 1985. Různé úpravy a opravy pokračují neustále. Koncem 20. a začátkem 21. století byla provedena plynofikace kotelny a rozvod vytápění, zateplení tělocvičny, je dokončena úprava společenské místnosti s kuchyňkou, výčepem a sociálního zařízení, byla vyměněna okna za plastová, opraven rozvod elektřiny atd.
Činností naší TJ nebyl pouze fotbal.
Po celou dobu existence organizované tělovýchovy v naší obci se mládež i dospělí věnovali základnímu rozvoji tělesné výchovy (ZRTV). Nacvičovali prostná, procvičovali základní atletické a gymnastické prvky, hráli různé kolektivní hry a podobně.
Ve druhé polovině 20. století žila celá sportovní veřejnost nácvikem a konáním celostátních spartakiád. První se konala v roce 1955 a další vždy po 5 letech v Praze na Strahově. Spartakiády tak navázaly na Sokolské slety z konce 19. a začátku 20. století. Nácviků se zúčastnili i cvičenci z naší TJ, kteří absolvovali veřejná vystoupení na oblastních, okresních a krajských spartakiádách. Naše družstvo žen nacvičovalo vystoupení s kužely a kvalifikovalo se na pátou Celostátní spartakiádu, kde bylo součástí hromadného vystoupení na Strahovském stadionu v roce 1975.
V 60. letech minulého století pracoval velmi dobře oddíl mladých turistů pod vedením učitele Fialy, který byl rozdělen do tří oddílů a to: dva oddíly mladších žáků a žákyň a oddíl starších žáků a žákyň. Zúčastňovali se pravidelně okresních a krajských přeborů a vždy na předních místech. V Adršpašských skalách se zúčastnili celostátního turistického přeboru, kde žáci obsadili 2. místo a žákyně pro bouřku závod nedokončily. Mladí turisté často pořádali poznávací pochody po různých místech v našem okolí, ale díky vlastnímu autobusu TJ se dopravovali i do vzdálenějších míst naší země, na příklad pochod „Bělská 30“, „Rotavský permoník“, „Jáchymovský tolar“, „Blatenskými rybníky“, nebo pochody v Jizerských horách.
V 80. letech vzniká při TJ odbor Sport pro všechny (SPV), jehož členská základna se pohybuje kolem 120ti členů. Cvičenci všech věkových kategorií (předškoláci, žáci 1. až 8. třídy ZŠ, dorostenci, dorostenky a dospělí ) procvičují základní atletické a gymnastické prvky, hrají různé hry, v létě jezdí na kolech po okolí, v zimě sáňkují a bruslí na Víseckém rybníku. Hlavní každoroční akcí je tzv. „Pohádkový les“. Větší děti a malé děti s rodiči musí absolvovat trasu lesem zvaným „Bouchalka“, který se nachází v těsném sousedství areálu TJ. Cesta vede různými stanovišti, kde děti odpovídají pohádkovým bytostem na různé otázky ze školní výchovy. Po absolvování trasy jsou děti odměněny klobásou, limonádou, různými sladkostmi a dostanou písemné osvědčení o absolvování cesty „Pohádkovým lesem“. Této akce se zúčastňují nejen děti z Trnové, ale i z okolních vesnic a místního dětského domova. Účast se pohybuje v rozmezí 100 až 150 dětí a je podporována místními sponzory.
Další aktivitou SPV je účast na okresní soutěži „Medvědí stezka“, které se pravidelně mladí členové zúčastňují. Na ukončení školního roku vedoucí oddílů pořádají pro cvičence posezení u táborového ohně. Oddíl TJ zajišťuje pro děti i dospělé velmi oblíbené zájezdy do Aquaparku Kladno.
Ke cvičení členů SPV a tréninkům fotbalistů je využíváno od jara do podzimu pěkné travnaté fotbalové hřiště, které je každý rok v prvním prázdninovém týdnu propůjčeno judistům, kteří si postaví stanový tábor a zvyšují si zde kondici a připravují se na zkoušky na pásky v různých kategoriích. Za špatného počasí a v zimních měsících se aktivity všech oddílů konají dle rozpisu ve vytápěné tělocvičně, ve které se scházejí i dospělí, kteří hrají volejbal, nohejbal, stolní tenis a ženy cvičí aerobik.
V tělocvičně se pořádají plesy, dětské bály a různé akce pořádané základní a mateřskou školou. Za špatného počasí jsou do tělocvičny přesunuty z přírodního parketu i letní taneční večery. Tělocvična je pronajímána i jiným organizacím, na příklad myslivcům, kteří zde konali výstavu mysliveckých trofejí a holubářům na pořádání výstav poštovních holubů a podobně.
Začátkem 21. století byl v TJ Trnová zřízen oddíl stolních tenistů, jehož hráči v současné době (2012) hrají dvě soutěže. Skupina „A“ hraje krajskou soutěž 2. třídy a skupina „B“ regionální přebor okresu Plzeň – sever.
Naši předkové, kteří se aktivně podíleli na výstavbě našeho sportovního areálu by ocenili, že jejich práce nebyla marná a celý areál využívají všechny věkové kategorie celoročně.
Úmyslně jsem nejmenoval žádné funkcionáře, cvičitele a dobrovolné pracovníky, kteří se podíleli na výstavbě a chodu naší TJ, protože do budování areálu a provozování všech aktivit byla zapojena většina občanů a příznivců tělovýchovy a na dlouhém seznamu by musela být uvedena většina občanů naší obce.
SPORTU ZDAR A MNOHO ÚSPĚCHŮ DO DALŠÍ ČINNOSTI !!!