Z historie trnovské tělovýchovy a sportu

Z historie trnovské tělovýchovy a sportu

19. srpna 1929 se v hostinci „U Kozů“ uskutečnila z iniciativy p. Jaroslava Kozyustavující valná hromada Sportovního klubu Trnová. Od tohoto okamžiku uplynulo 90 let. Ohlédněme se, co se za tu dobu v oblasti trnovské tělovýchovy a sportu dělo. Vedle kopané to byly další tělesné, sportovní a budovatelské aktivity, kterým jsme se zde my Trnováci i mnozí přespolní věnovali a které smysluplně naplňovaly náš volný čas a utvářely náš životní styl. 

Tělovýchova a sport má v českých zemích dlouhou tradici sahající až do středověku.

Na českém venkově, a zcela určitě i u nás v Trnové, to však byla tělesná výchova spontánní, nikoli systematická.

Naši trnovští předkové se zřejmě věnovali těm pohybovým aktivitám, které byly přirozené, předávaly se z generace na generaci a často vycházely z prastarých tradic a zvyků. V dětství to byly hry sezonní, hry na pastvě, různé běžecké, pálkovací a míčové hry, v dospělosti u mužů různé silácké soutěže, vzpírání těžkých předmětů, formy zápasu, tanec apod.

Až do poloviny 19. století zůstával organizovaný tělocvik a hry výsadou šlechty a zámožnějšího měšťanstva.

Od 2. poloviny 19. století se v Čechách probouzí politický, společenský a kulturní život.  Jsou zakládány nejrůznější spolky, družstva, spořitelny, politické strany. 

Rozvoj organizované tělovýchovy středních vrstev a dělnictva pak nastává se založením Sokola (1862), Dělnických tělocvičných jednot (1897) a katolické tělovýchovné jednoty Orel (1908) zprvu ve velkých městech, postupně i na venkově. 

Ne jinak tomu bylo v Trnové. Obec zaznamenává na přelomu 19. a 20.století dynamický rozvoj. Za třicet let (od roku 1880 do roku 1910) se zde počet obyvatel i domů zdvojnásobil. V přibližně 80 domech bydlí zhruba 750 obyvatel a  v  trnovské komunitě se postupně rodí nová podoba společenského a občanského života.

V roce 1904 se v Trnové vůbec první založenou společenskou organizací stává Sbor dobrovolných hasičů.  Dva roky nato vzniká místní organizace Sociálně demokratické strany (1906). Ta zakládá 29. ledna 1911 první tělovýchovnou organizaci v obci, a to Dělnickou tělocvičnou jednotu Trnová.  V době svého založení měla 23 členů a jejím starostou byl zvolen Josef Zelenka. Její členové si předsevzali, že budou pracovat na poli tělovýchovy a že půjdou za heslem „V zdravém těle – zdravý duch“.   V DTJ se cvičilo podle sokolské tělocvičné soustavy. Základem byla cvičení prostná a na nářadí, sport a vrcholové cviky byly zpočátku ve všech DTJ odmítány.

Několikrát v roce členové trnovské DTJ cvičí na veřejných akcích obecního úřadu, SDH, ČSČK. Zúčastňují se i veřejných vystoupení v okolních obcích. Předvádějí cvičení na nářadí, prostná, vedle toho se věnují i četným kulturním a společenským aktivitám: ochotnickému divadlu, pořádání plesů, zábav, výletů apod. Z výtěžku těchto akcí a dotací od obecního úřadu si kupují cvičební úbory a tělocvičné nářadí: žíněnky, bradla, kruhy, hrazdu…

Samostatným okruhem pohybových aktivit byla samozřejmě školní tělovýchova na Obecné škole v Krašovicích, od třicátých let i na Měšťanské škole v Horní Bříze.

Ve dvacátých letech minulého století budují členové SDH, DTJ, ČSČK za podpory obecního úřadu a dalších zájemců o tělovýchovu ve volném čase a bez nároku na odměnu na obecním pozemku „Na vrchu“ u sv. Petra v sousedství kamenolomu obecní hřiště.

Povšimněme si této skutečnosti, neboť budování, výstavba a modernizace tělovýchovných zařízení dobrovolnou a bezplatnou činností probíhaly pak od té doby ruku v ruce s rozvojem veškerých tělovýchovných a sportovních aktivit v místě až do dnešních dnů.

Do historie trnovské tělovýchovy se významně zapsal 19. srpen 1929. V tento den zakládá z iniciativy p. Jaroslava Kozy parta kluků, kopajících hadrákem v sportovním kroužku fotbalistů, Sportovní klub Trnová. 

Nejprve to byl jen sportovní kroužek s několika málo členy. Později byl ustaven přípravný výbor, který řídil veškerou činnost SK až do ustavující valné hromady 26. ledna 1930 v hostinci „U Kozů“. Valné hromady se zúčastnilo 29 členů. Byly na ní schváleny klubové stanovy a zvoleno 11 členů prvního klubového výboru. Prvním předsedou byl zvolen Jaroslav Koza.

Začátky činnosti nebyly snadné. Nebyl dostatek peněz a obecní hřiště v části obce „Na vrchu“ u sv. Petra sloužilo všem spolkům v obci, a ty si na něj dělaly různé nároky. Členové SK se usnesli   podat obci žádost na jeho rozšíření. Po souhlasu s rozšířením hřiště bylo rozhodnuto: každý člen odpracuje na jeho úpravě 40 hodin, kdo nebude moci tyto hodiny odpracovat, zaplatí za každou neodpracovanou hodinu 2,- Kčs. Při rozšiřování hřiště byl získáván stavební kámen, který byl nabízen zájemcům, kteří pak za něj odpracovávali zdarma stanovený počet hodin. Později byl u hřiště postaven dřevěný srub, který sloužil jako šatny pro hráče. Byl však bez umýváren.

Klub získával peníze z výtěžku divadelních představení, která hráli členové klubu, z tanečních zábav a různých slavností. Tuto činnost řídil pětičlenný zábavní odbor, který byl zvolen na ustavující schůzi.

Možná překvapí, že při SK byly mimo jiné zřízeny i odbory lehké atletiky, cyklistiky, řecko-římského zápasu a boxingu.

Po vzájemné domluvě se hlavním patronem SK stává v 30. letech Ferdinand Goldegg, majitel kaolinky, zámku a velkostatku Vísky. Pro klub opatřoval dresy, kopačky, míče, sítě apod. K zápasům na hřištích soupeřů poskytoval pro dopravu hráčů a výstroje valník na gumových kolech vybavený lavicemi, na vzdálenější utkání autobus.

Pro SK navrhl a nechal zhotovit klubový znak. Za klubové barvy byly zvoleny s ohledem na místní těžbu černého uhlí a kaolinu: černá, zelená a bílá.  V březnu 1931 bylo usneseno, že dres bude bílý se zeleným límcem a manžetami a přes prsa z levé strany na pravou zelený pás, trenýrky bílé, punčochy černé s dvěma bílými proužky. Zda-li takové dresy byly nakonec pořízeny, není jasné, neboť dobové fotografie o tom nevypovídají.

Nadšení členů SK pro kopanou bylo obrovské a v krátké době po založení patřili naši fotbalisté k nejlepším na Kralovickém okrese. Znak a získané sportovní trofeje byly vystaveny ve vitríně v hostinci „U Kozů“.

Kopaná tehdy byla a od té doby stále zůstává hlavní organizovanou pravidelnou sportovní činností v Trnové.

V revolučních dnech po osvobození a ukončení 2. světové války dochází 19. června 1945 k sloučení DTJ a SK Trnová do Místního tělovýchovného výboru Trnová.

Po únoru 1948 musely v Československu všechny tělovýchovné spolky s veškerým majetkem vstoupit do tehdy zřízené Dobrovolné sportovní organizace.

V r. 1952 dochází k další reorganizaci všech tělovýchovných aktivit v zemi podle sovětského vzoru a k jejich centrálnímu řízení. Existující oddíly byly zařazeny do systému DSO. Ten spadal pod Revoluční odborové hnutí. Sportovci byli podle svého občanského zaměstnání zařazováni do devíti sportovních organizací, např. Baník, Lokomotiva, Dynamo atd. Venkovské oddíly mohly nadále užívat označení Sokol. Tak tomu bylo i v Trnové. V tu dobu nese naše TJ označení – Dobrovolná sportovní organizace Sokol Trnová.

Na počátku 50. let je sportovnímu hnutí v naší republice věnována mimořádná podpora. V Trnové se rodí myšlenka vybudování nového hřiště, neboť stávající hřiště na vrchu „U Petra“ se nacházelo na příkrém svahu, bylo omezeno ve svých rozměrech a neustále rozrušováno dešťovými srážkami.

Pro výstavbu nového hřiště byla zvolena jako vhodná lokalita nepříliš plodný pozemek v tzv. „Kamenici“. K danému místu nebylo z hlediska zemědělské výroby námitek. Výběr však narazil na problémy s vlastníky pozemků z řad několika trnovských občanů. Majitelé byli dopisem požádáni o dobrovolný odprodej. K němu však nedošlo, a tak byl KNV v Plzni nucen přikročit k vyvlastnění těchto pozemků. MNV Trnová následně udělil souhlas s výstavbou nového hřiště v souladu s vládním nařízením 55/1951. Po tomto úkonu mohly být práce zahájeny. Nikdo tenkrát netušil, že tato skutečnost se později v 90. letech stane předmětem majetkoprávních problémů.

Byla shrnuta ornice a celá hrací plocha byla odvodněna drenážkami, upravovaly se ochozy, budoval se ovál běžecké dráhy a škvárový povrch hřiště. Převážná většina prací byla odvedena brigádnicky zdarma, hrazeny byly jen práce strojovou stavební technikou.

Po déle než ročním obětavém úsilí členů TJ i jejich příznivců nastal další z historických dnů trnovské tělovýchovy – 22. červenec 1956, den slavnostního otevření nového fotbalového hřiště. 

V roce 1957 byl založen Československý svaz tělesné výchovy a sportu. V ČSR tak proběhla   další reorganizace tělovýchovy. Na počátku 50. let zavedený, nepřirozený a komplikovaný systém, který se neosvědčil, byl zrušen. Rovněž označení DSO bylo zrušeno a TJ, kluby a oddíly si mohly ponechat zkrácený název. Naše TJ si zvolila název: TJ Sokol Trnová, byť historicky trnovští sportovci nebyli nikdy začleněni do organizační struktury České obce sokolské.

Na nové fotbalové hřiště s běžeckou dráhou navázala další výstavba. V letech 1959-60   obohacují fotbalový stadion kabiny pro hráče a rozhodčího, byt správce areálu, malá tělocvična a přírodní parket, v roce 1962 samostatná větší tělocvična přestavěná z uvolněné provozní budovy Pozemních staveb v Plzni, která sloužila jako šatny zaměstnanců a sklad materiálu dodavatele díla při výstavbě trnovských škol, v roce 1963 přírodní kluziště a volejbalové hřiště. Všechny tyto nové objekty se staly mohutným impulsem pro celou činnost TJ.

Trnová má v tu dobu kolem 220 domů a žije v ní přibližně 900 obyvatel.

Zlepšené materiální zázemí vytvořilo podmínky k tomu, že k agilnímu oddílu kopané se připojily další sportovní aktivity: pravidelné cvičební hodiny prostných a gymnastiky, nácviky a vystoupení na tělovýchovných akademiích a spartakiádách, základy atletiky a plnění podmínek odznaků zdatnosti. Pro děti jsou pořádány sportovní pobyty na stanové táborové základně u Zlatého rybníka na Hůrkách. Ve spolupráci s nově otevřenou školou vzniká po roce 1961 oddíl turistiky. Jeho členové soutěží v turistických orientačních závodech, získávají odznaky 100 jarních kilometrů, zúčastňují se putovního tábora Přechod Šumavy. 

Po výstavbě kluziště je založen při TJ v roce 1963 oddíl ledního hokeje hrající na něm svá utkání na přírodním ledě.

V aktivní činnosti pokračovaly v 70. a 80. letech oddíly turistiky. Turisté se vypravovali na dálkové pochody i do vzdálených míst naší republiky. Mladí členové se připravovali a následně zúčastňovali okresních a krajských přeborů Branně turistického závodu mládeže s umístěním na předních místech. Na celostátním přeboru v Adršpašských skalách žáci obsadili skvělé 2. místo, žákyně pro bouřku závod nedokončily. Na sklonku 80. let činnost oddílu končí.

V druhé polovině 20. století žila celá československá sportovní veřejnost nácvikem a konáním celostátních spartakiád. Trnovští nacvičovali na základních a středních školách i v době vojenské prezenční služby. Nácviky probíhaly i přímo v naší TJ.  Naši cvičenci vystupovali na oblastních, okresních a krajských spartakiádách. Družstvo žen se prezentovalo na Strahovském stadionu při Celostátní spartakiádě v roce 1975, a to vystoupením s kužely. Tyto aktivity spadaly v TJ pod činnost oddílů Základní a rekreační tělovýchovy, posléze Asociace sportu pro všechny.

Při dnešním ohlédnutí se za historií trnovské tělovýchovy a sportu lze prohlásit, že 60., 70. a 80. léta byla „zlatým věkem“ TJ.  Dařilo se bezesporu jak ve sportovní, tak v budovatelské činnosti.

V té sportovní se k uvedenému výčtu aktivit přidružily úspěchy fotbalistů. Přelom 60. a 70. let a jejich 1. polovina byly totiž prozatím nejúspěšnějším obdobím trnovské kopané. Soutěže hráli žáci, dorostenci, družstva „A“ i „B“. „A“ mužstvo se pohybovalo na čele okresního přeboru, dvakrát se dokonce probojovalo do I. B třídy tehdejšího krajského přeboru. Byly navázány přátelské sportovní kontakty s fotbalisty v Hammerbrucke (DDR 1967) trvající po 30 let a v Ostenfelde (BRD 1969) do roku 2002.

V budování tělovýchovného areálu přibyla k stávajícím objektům tribuna na západním ochozu a nová tělocvična, která byla slavnostně předána do užívání 28. 1. 1973. Následně byla vybavena tělocvičným nářadím i stolovým zařízením a začala zároveň sloužit jako jediný vhodný a důstojný společenský sál v obci pro konání tanečních zábav, plesů a dalších kulturně společenských akcí.

Na jaře 1986 je škvárový povrch hřiště na kopanou jako jeden z prvních na okrese nahrazen   trávníkem. Oset byl o Velikonocích 20. dubna 1986.

Po nákupu autobusu v roce 1983   byla   k tělocvičně přistavěna garáž a přístavek k uskladnění malotraktoru, sekačky na trávu a další techniky údržby areálu.

Vlastní autobusy, nejprve Škoda RTO a posléze Škoda ŠD 11, byly využívány k dopravě na zápasy oddílů kopané, hokeje, turistiky, ZRTV, ASPV, finančně přispívaly i do vedlejší hospodářské činnosti TJ. Změnou dopravní legislativy přestal být jejich provoz efektivní, a proto byla prodejem autobusu v r. 1999 tato vlastní dopravní obslužnost TJ ukončena.

Mírné zimy 80. let neumožňovaly tvorbu přírodního ledu. Kluziště postupně chátralo, takže v roce 1990 došlo k jeho likvidaci. Volná plocha na místě odstraněného kluziště byla srovnána a posypovým materiálem zpevněna. Začala sloužit jako parkoviště pro návštěvníky areálu a při trnovské pouti je využívána k instalaci pouťových atrakcí.

Zvyšující se náklady za pořízení výstroje a pronájem na zimních stadionech s umělým ledem pak vedly k ukončení činnosti oddílu ledního hokeje v sezoně 1992/93.

Po listopadu 1989 se naše TJ spolu s novými stanovami zaregistrovala u MV ČR v roce 1990 již bez názvu Sokol jako Tělovýchovná jednota Trnová a bylo jí přiděleno identifikační číslo organizace: 669351.

Ve spolupráci s místním obecním úřadem a OV ČSTV se musela naše TJ v roce 1992 zabývat nejasnostmi v majetkoprávních vztazích kolem pozemků a nemovitostí svého areálu. Ty vznikly na základě prodeje v restituci vrácených pozemků původních majitelů novému nabyvateli. (Jednalo se o pozemky, které jim byly odebrány při výstavbě hřiště v 50. letech).  Odkoupené pozemky byl totiž nucen nový nabyvatel ve finanční tísni nabídnout k dalšímu prodeji. V dané chvíli využila svého předkupního práva Obec Trnová. Důvodem byla oprávněná hrozba, že u nového zájemce a majitele by mohly v budoucnosti pozemky případně změnit charakter svého využití, např. namísto stávajících sportovních zařízení by mohla proběhnout změna na stavební parcely nebo opětně na zemědělskou výrobu.  Novým nabyvatelem se tak stala Obec Trnová. Pozemky areálu TJ jsou v současnosti, až na nepatrnou výměru, kterou vlastní TJ, majetkem obce a mohou nadále bezproblémově sloužit sportovním účelům.

Modernizace sportovního areálu se nezastavila ani na přelomu tisíciletí. Byl adaptován byt správce, zastřešen přírodní taneční parket, provedena plynofikace objektů a připojení na komunální vodovod a kanalizaci, po povodních 2002 byla rekonstruována podlaha tělocvičny.

V dalších letech byl adaptován výčep, kuchyně, toalety, kotelna a topení v tělocvičně, v kabinách a bytě správce. Došlo k výměně oken a zateplení venkovní fasády tělocvičny, byly opraveny rozvody elektřiny.

Ve sportovních aktivitách byl v roce 2003 založen oddíl stolního tenisu, který sdružuje kolem 20 hráčů včetně žáků a dorostu.

Dosavadním největším oddílovým úspěchem stolního tenisu bylo umístění na 3. místě krajského přeboru II v sezoně 2013/14.

Mezi členy oddílu jsou i 2 zdravotně hendikepovaní tenisté. Jeden z nich získal dva tituly Mistra ČR PARA 2012 (Muži para a Open) a byl účastníkem Letních paralympijských her v Londýně 2012. Druhý soutěžil jak na Letních paralympiádách v Sydney 2000, tam získal bronzovou medaili v družstvech, tak v Aténách 2004, kde s družstvem vybojoval zlatou medaili. Je držitelem stříbrné medaile jednotlivců z Evropského šampionátu 2002.

V chronologickém shrnutí aktivit naší TJ jsme se postupně dostali do nedávné minulosti, vlastně už do současnosti. 

Jmenovat konkrétní   funkcionáře, trenéry, cvičitele nebo řadové členy, kteří se podíleli na rozvoji trnovské tělovýchovy a sportu i vlastní tělovýchovné jednoty od počátků do dnešních dnů, by bylo dost složité   a určitě i ošidné. Jmenný seznam by byl jistě dlouhý. To proto, že v celé dosavadní historii byla do všech tělovýchovných, sportovních i budovatelských aktivit TJ zapojena většina občanů naší obce i množství přespolních.

Přesto tu byly v období od založení do roku 2000 výrazné osobnosti, které s TJ, obrazně řečeno, spojily svůj život a staly se ve své době hybateli její sportovní nebo budovatelské činnosti. Uveďme si je, právem si to při letošním jubileu zaslouží. Byli to p. Jaroslav Koza, zakladatel SK Trnová v roce 1929, p. Václav Klik st. a p. Jiří Randa.

Už jsme si zvykli, že s připomínkou výročí založení SK Trnová si zároveň připomínáme také činnost celé tělovýchovné jednoty.

Vzpomínáme, zamýšlíme se a třeba i hodnotíme, jaká ta činnost TJ vlastně byla. Bezesporu úspěšná, činorodá, bohatá…, a to, jak a kdy.

Protože si podvědomě uvědomujeme, že na rozsahu, intenzitě i kvalitě všech jejích aktivit se vždy projevovala a nadále bude projevovat řada různých vlivů: dané společenskopolitické prostředí, životní styl, způsob trávení volného času a řada dalších okolností. Jistě se ale společně shodneme na tom, že rozhodující vždycky byl a určitě zůstane náš vlastní zájem o tělesnou kulturu a aktivitu vůbec.

Zeptejme se proto v duchu každý sám sebe, co jsme pro naši Tělovýchovnou jednotu Trnová udělali my, jednotlivě každý z nás a jak ona zpětně ovlivnila nás a naše životy. 

Slavíme dnes 90 let organizované tělovýchovy v obci. K správné oslavě patří blahopřání.

Přejme si, aby i nadále byly pohybové, tělesné a sportovní aktivity nedílnou součástí nejen našeho života, občanů naší obce a vlasti, ale i budoucích generací ve smyslu hesla zakladatelů českého tělovýchovného hnutí „V zdravém těle – zdravý duch.“

Popřejme naší trnovské TJ, aby se nadále úspěšně rozvíjela, velký počet aktivních členů všech věkových kategorií, kteří v dobrém kolektivu sportovních přátel budou nalézat smysluplné využití a trávení svého volného času. Popřejme jí i sportovních úspěchů a příznivé ekonomické podmínky k jejímu rozvoji.

Ať žije a vzkvétá Tělovýchovná jednota Trnová!

Sportu zdar a mnoho úspěchů v další činnosti! 

Ladislav Čása, kronikář obce Trnová                                                           20. července 2019